Jak se zrodila Anela

Anela se rodila pomaloučku, nenápadně a zároveň velice spontánně. To totiž bylo tak …

Když se Andy narodila holčička, život se u nich doma obrátil naruby. Ačkoliv byla Terezka plně kojená a kontaktně opečovávaná, stále víc a víc se u ní objevovaly trávicí potíže doprovázené ekzematickými projevy kůže. To Andy ze své podstaty a bezmezné lásky k dcerce samozřejmě nemohla nechat jen tak být. A tak hledala a pátrala, až zjistila, že problém bude zřejmě v nesnášenlivosti některých potravin. Následující dlouhé týdny a měsíce se u nich doma točily kolem eliminační diety a celkové změně stravy ke zdravější a přirozenější formě.

Aby Andy přišla také na jiné myšlenky, nepropadla totální beznaději a dopřála si pocit alespoň nějaké seberealizace, pustila se do výroby jednoduché domácí kosmetiky. Z počátku zejména na ekzematickou pokožku holčičky. A ejhle, Terezce se začalo dařit lépe, ekzém zmizel, trávicích potíží ubylo, až postupně vymizely úplně. Andy však objevila svou novou vášeň. Tou se stala ruční výroba domácí, čistě přírodní kosmetiky. V každé volné chvilce pátrala po nových informacích a vyráběla, testovala a zkoušela. Přebytky a vzorky rozdávala své rodině, přátelům a známým. Na pozitivní ohlasy nemusela dlouho čekat. Portfolio výrobků se postupně rozšiřovalo a jejich kvalita stále rostla. Nadšení a nová smysluplná práce ji pohltila, ani si nevšimla, že uplynuly tři roky, od chvíle, kdy umíchala svůj první krém.

A jak jsem si cestu k Anele prošlapala já, Ela? Já jsem po úspěšném absolvování dvou vysokých škol toužila po smysluplné práci, která by mě nejen živila, ale kterou bych mohla být opravdu užitečná, a to zejména přírodě. Nastoupila jsem do firmy, kde jsem měla za úkol zpracovávat hodnocení vlivu staveb na životní prostředí. Prvotní nadšení a velká očekávání však brzy vystřídalo rozčarování a zklamání. Cílem práce bylo napsat hodnocení tak, aby se postavila prakticky každá stavba. Málokdy se mi podařilo pro přírodu opravdu něco udělat. Začala ve mně narůstat nechuť být i nadále součástí tohoto „potěmkinovského“ soukolí. Vnitřně jsem věděla, že se nemusím nijak urputně snažit, že bude stačit, když budu otevřená přicházejícím možnostem a určitě se objeví něco, co mě chytne za srdce. A tak se i stalo. Z práce mě vytrhlo narození syna. A protože i Alan měl od počátku vážnější zažívací potíže, sblížení s Andy na sebe nedalo dlouho čekat.

Naše životní cesty se propojily skrz naše osudové partnery, dva bratry. Cestu k sobě jsme si našly hlavně díky dětem, kdy jsme řešily potravinové intolerance i způsob výchovy. Spojil nás také názor, že „každý je svého zdraví strůjcem“ a základem je správná strava. Vzájemně jsme si byly oporou a inspirací v období náročných diet a následného přechodu k „běžné“ pestré stravě. A proč ty uvozovky? Já se totiž již od svých 18 let nestravuji tak, jak je pro většinu lidí obvyklé. Velmi mě inspirovala makrobiotika, a ta tvoří pevný základ mojí stravy dodnes. Andy zase po všech zkušenostech s Terezkou, ale i s vlastním zdravím věděla, že návrat ke klasické „běžné“ stravě už nebude možný.

Přátelství mezi námi se utužovalo. Naše děti se mají rády a naši muži jsou z velmi semknuté a milující se rodiny. A tak, když jsme spolu v červenci roku 2018 trávili týdenní dovolenou na samotě v Beskydech, večerní uvolněné povídání vedlo ke zcela spontánnímu rozhodnutí: založíme spolu kosmetickou firmu a dáme jí jméno Anela. Andy si splní sen o profesionální výrobě kosmetiky v její vlastní firmě a já si splním sen o smysluplné práci, která bude prospěšná nejen lidem, ale také přírodě.
A tak se začala psát historie naší rodinné firmy Anela.